Mongolská jurta místo školní třídy
Návrat do školní minulosti
Představte si, že máte možnost otočit kouzelným prstenem a vrátit se do doby svých prvních školních zážitků. Mně se vybavují velká vrata, která jsem vahou celého svého malého těla jen stěží pootevřela, hned za nimi podivně zkamenělá hlava Julia Fučíka (asi chápete, jak se škola jmenovala), podle pravítka zarovnané lavice, a hřmotná slova soudružky učitelky, která nás provázela několik let: „Pánek přestaň se houpat na tý židli, nebo ti zmaluju zadek!“
Jasně, netvrdím, že se za ta léta něco v našich školních krajinách nezměnilo. Ale já když se takhle zasním a propojím svou minulost v představách s tím, co zažívám poslední čtyři roky jako průvodce v lesní mateřské školce, vím, že kdybych mohla znova do školy, a mohla si vybrat, určitě bych se mnohem radši učila v jurtě, než ve třídě plné ostrých rohů.
Proč? Tak třeba proto, že jurta chrání, ale zároveň nás neodděluje od okolního prostředí. Slyšíme vítr venku vát, můžeme odpočívat za bubnování kapek deště, nic nám neunikne, protože víme, že okolo nás právě proletěla sojka. A kromě toho všeho vnímám celou svou bytostí harmonii a symboliku kruhu, který vytváří pocit pospolitosti, propojení a nekonečné energie.
A když potřebuju vyměnit soustředěnou činnost nad sešitem za roztáhnutí křídel, rychle nazuju boty (pokud je zima, ale teď na jaře už bych se tím nezdržovala) a rozběhnu se, co mi síly stačí po zeleném měkkém koberci až k prvním stromům, kde si přivoním k právě rozkvétajícím květům.
Zpět do současnosti
Ale teď už se snění zpět do reality. Děti, které navštěvují stále populárnější lesní mateřské školky tohle zažívají každý den. Příroda je pro ně zcela samozřejmým partnerem, ochráncem, konejšitelem i vyzyvatelem posouvání hranic jejich možností a schopností. Všechno co se v lese vyskytuje je nezpochybnitelnou prodlouženou součástí jich samotných a vše zároveň působí na rozvoj smyslu, fantazie, nových mozkových spojů, tělesných schopností a dovedností, zkrátka na všechno co potřebují k přirozenému rozvoji a vývoji.
Lesní škola?!
A protože toto pozitivní působení přírody na vývoj člověka pozoruje u svých dětí čím dál víc rodičů lesních dětí, není divu, že se také zvyšuje počet základních škol, které na lesní mateřské školky navazují.
Jednou z nich je také komunitní škola Dítě v lese, které otevírá vrátka své mongolské jurty v září 2017. Tedy vrátka by ráda otevřela, pokud se jí ovšem podaří nasbírat potřebnou částku pro nákup jurty. Proto škola odstartovala projekt na www.startovac.cz/projekty/dite-v-lese , který podpořilo i několik zajímavých osobnosti jakými jsou například Tomáš Klus, Helena Třeštíková, Igora Chaun či Simona Babčáková. Každý z nich by se radši učil v jurtě, než ve třídě. A jak to máte vy? Jurta, nebo třída?